Poznámky z Matematické analýzy A 4 – funkce více proměnných (pokračování)

Obsah

  1. Věta o inverzní funkci
  2. Věta o implicitní funkci
  3. Vázané extrémy

Věta o inverzní funkci

Zajímá nás, jestli existuje inverze k funkci z n do n (stejná dimenze je důležitá).

Lemma. Nechť A,B(n). Je-li A isomorfismus a platí A1AB<1, potom i B je isomorfismus.
Věta (o inverzní funkci). Mějme n,f:Ωnn,f𝒞1(Ω),aΩ. Nechť Df(a) je regulární. Potom existuje Ha takové, že platí:
Věta (o otevřeném zobrazení). Mějme f:Ωnn,f𝒞1,Df regulaˊrnıˊ na Ω. Potom f je otevřené zobrazení, tedy obrazem otevřené množiny je otevřená množina.
Definice. Nechť U,VRn jsou otevřené množiny. f:UV je difeomorfismus, pokud je bijekce, f𝒞1(U) a f1𝒞1(v).

Věta o implicitní funkci

Věta (o implicitní funkci). Nechť Ωnn,Ωmm jsou otevřené množiny. Mějme funkci F:Ωn×Ωmm,F𝒞1. Zavedeme si zkrácené značení: xF bude značit Jacobiho matici F podle prvních n proměnných a yF podle posledních m proměnných. Nechť dále aΩn,bΩm,F(a,b)=0 a yF(a,b) je regulární. Potom:

Vázané extrémy

Mějme účelovou funkci f:Ωn a vazbovou funkci g:Ωm. Zajímá nás minmax{f(x)|xΩ,g(x)=0}. Většinou je m<n.

Definice. Nechť f:Ωn,aMΩ. Řekneme, že f má v bodě a ostré lokální minimum vzhledem k množině M, pokud (HaΩ)(xHaM{a})(f(x)>f(a)) Analogicky minimum, ostré maximum, maximum.
Definice. Nechť f:Ωn,g:Ωm. Funkce L:Ω×m definovaná jako L(x;λ)f(x)j=1nλjgj(x) se nazývá Lagrangeova funkce a čísla λ1,,λi jsou Lagrangeovy multiplikátory.
Definice. Nechť M{x|g(x)=0}. Potom tečný prostor M v bodě a je Ta(M)j=1m(gj(a))
Lemma. Nechť g𝒞1,aM. Potom
Věta (nutná podmínka vázaného extrému). Nechť f,g𝒞1. Nechť f má v a extrém vzhledem k M. Nechť také h(g(a))=m<n. Potom existují Lagrangeovy multiplikátory takové, že xL(a,λ)=0.
Věta (postačující podmínka vázaného extrému). Nechť f,g𝒞2,(a,λ)M×m,xL(a;x)=0. Potom:
Věta. Nechť f,g𝒞2,aM,h(Dg(a)=m<n). Potom: