Definice. Nechť . Obyčejná diferenciální rovnice je rovnice hledající funkci ve tvaru
Poznámka. Většinou zkráceně značíme . Rozdíl mezi funkcí a hodnotou vyplyne z kontextu.
Poznámka. Parciální diferenciální rovnice je to samé, ale s funkcí více proměnných.
Poznámka. Může se stát, že místo vztahu dostaneme vztah .
Příklad (pohyb hmotného bodu).
Řešení.
K určení konstant potřebujeme počáteční podmínky:
Také by se daly nahradit okrajovými podmínkami, třeba . Ale to se v praxi moc nedělá.
Příklad (harmonický oscilátor).
Řešení.
Příklad.
Řešení.
I přes počáteční podmínku máme nějaký stupeň volnosti. A navíc můžeme řešení navazovat:
Tedy je velice důležité umět určit, jestli řešení existuje a jestli je jednoznačné.
Rovnice se separovanými proměnnými
Definice. Nechť jsou otevřené intervaly a . Rovnice se separovanými proměnnými je diferenciální rovnice ve tvaru
Poznámka. Definiční obor musí být otevřený interval! Pokud to není interval, máme dvě části, které spolu vůbec nesouvisí. Pokud není otevřený, znamená to, že má funkce někde derivaci, ale na žádném okolí není definovaná, což je blbost.
Řešení. Zintegrujeme obě strany:
Věta. Nechť jsou otevřené intervaly a . Potom:
Každá funkce , která řeší rovnici na intervalu , splňuje na pro nějaké rovněž rovnici .
Vopáčně, jestliže existuje , interval a funkce takové, že platí , potom je řešením na intervalu .
Důkaz.
Viz řešení nahoře, akorát si ještě musíme rozmyslet, že , abychom mohli použít integrál substitucí.
Vopáčně.
Věta (o existenci a jednoznačnosti řešení). Nechť jsou otevřené intervaly a . Nechť také . Potom každým bodem prochází právě jedna integrální křivka řešící rovnici .
Důkaz. Definujme funkci
Zřejmě a . Podle věty o implicitní funkci existuje a funkce taková, že a
Z předchozí věty plyne, že tato funkce řeší rovnici. Předpokládejme nyní, že existují dvě řešení . Odečtením rovnic dostaneme
Zintegrujeme obě strany:
Jelikož je spojitá a neprochází nulou, integrál je prostá funkce, tedy .
Cvičení.Řešení
Pokud , vždy existuje řešení na celém . Pokud , to samé řešení existuje na intervalu nebo
Definice. Separovatelná diferenciální rovnice je rovnice ve tvaru
Řešení. Separujeme proměnné: vydělíme rovnici , čímž se z ní stane rovnice se separovanými proměnnými. Musíme si přitom dávat pozor na kořeny . Rozdělíme rovinu na jakousi mřížku podle těchto kořenů a vybereme ten obdélníček, ve kterém máme počáteční podmínku. K tomu ještě navíc můžeme přidat řešení, kde se konstantně rovná nějakému kořenu .
Cvičení.Řešení
Cvičení.
Navíc nakreslete všechny integrální křivky.
Řešení
Během postupu sice formálně vznikne podmínka , ale dosazením zjistíme, že řešení také funguje a zároveň všechna řešení fungují i pro . (To by se také dalo bez dosazení odvodit pomocí spojitosti.) Tedy máme řešení
Integrální křivky budou prostě všechny přímky procházející počátkem kromě osy .
Cvičení.ŘešeníUž ze zadání máme podmínku . Zřejmě musí platit nutná podmínka
Nabízí se tedy dvě varianty, které nemůžeme nijak míchat, protože by tím nevznikla diferencovatelná funkce:
Ovšem když se podíváme na původní rovnici, zjistíme, že stoupající přímka smí být pouze v prvním a třetím kvadrantu a klesající přímka pouze ve druhém a čtvrtém kvadrantu. Pro každou počáteční podmínku tedy nalezneme právě jedno řešení, jehož definiční obor bude buď , nebo .
Cvičení.ŘešeníOpět máme . Nad osou prvního/třetího kvadrantu budou probíhat klesající přímky (), pod ní stoupající přímky ().
Cvičení.
Řešení. DÚ
Cvičení.
Nakreslete integrální křivky pro .
Řešení
Nakreslení funkcí je cvičení pro čtenáře.
Cvičení.Řešení
Dosazením zjistíme, že i pro řešení funguje. Intervaly, na kterých můžeme řešení hledat, jsou . Grafy budou vytvářet jakousi „šachovnici“.
Homogenní a kvazihomogenní diferenciální rovnice
Definice. Funkce je homogenní stupně , pokud
pokud výrazy dávají smysl.
Příklad. je homogenní stupně .
Příklad. je homogenní stupně .
Příklad. je homogenní stupně .
Příklad. je homogenní stupně .
Definice. Nechť jsou spojité a homogenní stupně . Homogenní diferenciální rovnice stupně je rovnice ve tvaru
Řešení. Použijeme substituci . To je vlastně transformace souřadnic funkcí . Jelikož , tuto transformaci můžeme provést pro .
Využijeme homogenity funkcí:
Popřípadě ještě můžeme doupravit, pokud nám to jmenovatel dovolí:
To je rovnice se separovanými proměnnými, takže ji umíme vyřešit
Věta. Nechť je otevřený interval. Nechť jsou homogenní stupně . Potom:
Má-li (S) na řešení , má (H) na řešení .
Má-li (H) na řešení , má (S) na řešení .
Důkaz. Při řešení jsme prováděli ekvivalentní úpravy.
Poznámka („Lineární řešení“).
Cvičení.Řešení
Cvičení (s ťěžkým integrálem!!).ŘešeníLze vyřešit implicitně, čímž vyjde pro nějaké ne úplně dobře invertovatelné .
Cvičení.Řešení
Ještě musíme ošetřit případ , čímž vyjde . Ověříme, jestli je to taky řešení. Potom ještě určíme definiční obor každé varianty, čímž se to docela rozvětví a většinou vyjde nebo .
Definice. Nechť funkce pro nějaká splňuje . Kvazihomogenní diferenciální rovnice je rovnice ve tvaru
Řešení (takhle se to nedělá v praxi). Zvolíme substituci .
Cvičení.ŘešeníVidíme, že funkce je kvazihomogenní s . Většinou to ovšem takhle vykoukat nepůjde, takže obecnější postup je vzít substituci a pokusit se určit .
Z toho už je hned vidět, že by se nám líbilo, aby . Separovaná rovnice bude:
Cvičení.Řešení
Cvičení.ŘešeníŘešení (trikové)
Diferenciální rovnice tvaru
Řešení. Budeme rozlišovat různé případy.
To je homogenní diferenciální rovnice stupně , což umíme řešit.
Nechť bez újmy na obecnosti . Potom
To je separovatelná diferenciální rovnice.
Zvolíme substituce
Zároveň chceme, aby platilo
Řešíme tedy soustavu rovnic
Nyní si vyjádříme
Dosazením dostaneme rovnici
Tu už umíme řešit.
Cvičení.Řešení
Cvičení.
Řešení. Za domácí úkol. Dostaneme se k rovnosti
Cvičení. Řešte rovnici s podmínkou .
Řešení
Použijeme substituci pro homogenní rovnici:
Jelikož a počáteční posmínka stanovuje, že se máme koukat na kladná , můžeme se zbavit absolutní hodnoty:
Dosazením počáteční podmínky dostaneme , tedy
Cvičení.Řešení
Můžeme tedy použít jednodušší postup.
Dosazením do rovnice:
Rovnici separujeme:
Integrací dostáváme
Cvičení.Řešení
Vyřešíme soustavu
Řešením je . Definujeme tedy
Dosadíme do rovnice:
Tato rovnice je homogenní stupně , můžeme tedy použít substituci .
Separujeme:
Zintegrujeme:
Nezapomeňme také zvlášť vyšetřit předtím vyloučené případy. Pokud vezmeme nebo , dostaneme také platná řešení:
Lineární diferenciální rovnice prvního řádu
Definice. Nechť je otevřený interval a . Potom rovnice tvaru
je lineární diferenciální rovnice prvního řádu s pravou stranou .
Poznámka. Lineární diferenciální rovnice -tého řádu by byla
Řešení. Nejprve vyřešíme rovnici bez pravé strany.
Všimněme si, že množina řešení je lineární prostor. Nyní už zapojíme pravou stranu. Použijeme metodu variace konstanty. Budeme předpokládat:
Dosadíme do rovnice:
Řešení (rychlejší; metoda integračního faktoru). Vynásobíme rovnici :
To je to samé řešení jako předtím.
Poznámka. Prof. Beneš prý tuhle metodu nemá rád.
Věta. Nechť . Potom pro každý bod existuje právě jedno řešení rovnice s počáteční podmínkou .
Důkaz. Dosazením snadno ověříme, že funguje řešení
Zbývá ověřit jednoznačnost. Mějme dvě řešení . Nechť . Odečtením rovnic dostaneme
Cvičení.Řešení (dvoufázové)Homogenní řešení:
Partikulární řešení. Předpokládáme a dosadíme do rovnice:
Dohromady:
Dosazením počáteční podmínky:
Řešení (metodou integračního faktoru)
Dosazením počáteční podmínky:
Odteď zůstaneme u metody integračního faktoru, protože je rychlejší.
Cvičení.Řešení
Integrační faktor tedy bude . Absolutní hodnotu můžeme ignorovat, protože po přenásobení stejně vznikne ta samá rovnice.
Dosazením zjistíme, že řešení funguje i pro body, které jsme předtím vyloučili, kromě nuly samozřejmě. Máme tedy řešení pro a pro .
Cvičení.
Řešení. Počkat, tohle není lineární diferenciální rovnice! Nebo je? Co kdyby byla funkce a proměnná? Označme . Podle věty o derivaci inverzní funkce máme .
To už dokážeme vyřešit. Za domácí úkol.
Cvičení.
Řešte postupně s podmínkami:
Řešení
Všimněme si, že jsme rovnici dělili , jen abychom ji hned vynásobili , takže podmínka je vlastně zbytečná.
Nebudeme to dělit , protože tím bychom opět vyloučili . Místo toho rovnou dosadíme počáteční podmínky:
V tomto případě tedy řešení nefunguje v nule.
Toto řešení funguje všude.
To je to samé řešení jako předtím, ale tentokrát nesplňuje počáteční podmínku, takže žádné řešení neexistuje. To ale neodporuje větě o existenci řešení, protože ta mluví o rovnici ve „vyděleném“ tvaru, kde jsme měli podmínku .
Cvičení.
Použijte substituci .
Řešení
Bernoulliho diferenciální rovnice
Definice. Bernoulliho diferenciální rovnice je rovnice ve tvaru
kde .
Řešení. Vynásobíme rovnici .
Použijeme substituci . Ověříme si, kdy můžeme:
Tím dostáváme lineární diferenciální rovnici
Věta. Nechť . Potom
Jestliže funkce řeší na rovnici
potom funkce splňující na podmínky
řeší na rovnici
Vopáčně, pokud řeší Bernoulliho diferenciální rovnici a , pak funkce řeší uvedenou lineární diferenciální rovnici.
Cvičení.Řešení
Zkouška:
Řešení tedy funguje na a na .
Cvičení.Řešení
Za domácí úkol vyzkouset, jestli jsou podmínky skutečně nutné.
Cvičení.Řešení
Řešení je tedy na pro a na něčem s odmocninami pro .
Cvičení.
Řešte jako Bernoulliho rovnici i jako separovatelnou rovnici.
Řešení (Bernoulli).
Řešení (separovatelná).
Vyšlo to samé jako předtím, akorát s jinak vyjádřenou konstantou ().
Cvičení.Řešení
Musíme zajistit podmínku:
To pro bude platit vždy, tedy . Pro záporná :
Pro opět máme . Jinak musí být nebo .
Cvičení.Řešení
Nebudeme dělit , protože by potom nefungovala počáteční podmínka. Místo toho rovnou spočteme .
Ze spojitosti funguje řešení na celém , tedy i pro .
Ricattiho diferenciální rovnice
Definice. Nechť je otevřený interval a . Ricattiho diferenciální rovnice je rovnice ve tvaru
Poznámka. Pro je to lineární diferenciální rovnice. Pro je to Bernoulliho diferenciální rovnice.
Věta. Pro Ricattiho rovnici s danou počáteční podmínkou vždy na nějakém okolí existuje řešení.
Řešení (neúspěšné: substituce )
Dosazení:
To je opět Ricattiho rovnice, takže jsme si nepomohli.Řešení (neúspěšné: substituce za racionální polynom)
Dosazení:
Tím se z toho opět stala Ricattiho rovnice. Vhodnou volbou bychom mohli teoreticky vynulovat nebo . Když se na ně pořádně podíváme, vypadají úplně stejně až na záměnu písmen, takže stačí zkusit jedno z toho. Řešíme tedy například rovnici
Jelikož , bez újmy na obecnosti můžeme vydělit .
Ups! To je opět Ricattiho rovnice. Tudy cesta nevede.
Nalezení všech řešení při znalosti jednoho z nich
Nechť řeší Ricattiho diferenciální rovnici na . Na okolí libovolného je to jediné řešení procházející bodem . Zvolme nějaké . Z teorie víme, že bodem také prochází nějaké řešení , které je různé od alespoň na jistém okolí . Definujme
Dosadíme do Ricattiho rovnice:
Využijeme skutečnosti, že řeší původní rovnici:
To je lineární diferenciální rovnice! Její řešení potom řeší Ricattiho rovnici na největším intervalu, kde .
Věta. Nechť řeší Ricattiho rovnici na . Potom
Pokud řeší Ricattiho rovnici na a , potom funkce řeší lineární rovnici .
Vopáčně, pokud funkce řeší lineární rovnici a , potom řeší Ricattiho rovnici.
Poznámka. Také je možné použít substituci , čímž vznikne Bernoulliho rovnice, ale ta se musí stejně převést na lineární rovnici, takže to nepomůže.
Cvičení. Řešte Ricattiho rovnici s nápovědou, že existuje řešení ve tvaru .
ŘešeníDosazením snadno zjistíme, že . Provedeme tedy substituci
Tím po nějakých úpravách dostáváme
To už dořešíme metodou integračního faktoru:
Integrál nejde spočítat, ale můžeme ho numericky aproximovat.
Cvičení. Řešte Ricattiho rovnici s nápovědou .
Vztah Ricattiho rovnice a lineární diferenciální rovnice druhého řádu
Definice. Nechť je otevrený interval a . Lineární diferenciální rovnice druhého řádu je rovnice ve tvaru
Nechť řeší Ricattiho rovnici na a . Definujme
Potom máme
Z toho z nějakého důvodu plyne, že .
Dosazením do Ricattiho rovnice:
Věta. Nechť . Potom
Řeší-li Ricattiho rovnici, potom funkce
řeší rovnici
Vopáčně: pokud funkce řeší rovnici , potom funkce
řeší Ricattiho rovnici.
Tedy vyřešit Ricattiho rovnici je stejně těžké jako vyřešit lineární diferenciální rovnici druhého řádu.
Snížení řádu lineární diferenciální rovnice
Nechť řeší lineární diferenciální rovnici s nulovou pravou stranou:
Potom provedeme substituci
a dosadíme:
Tedy pokud známe jedno řešení, rovnici dokážeme převést na lineární diferenciální rovnici prvního řádu.
Kanonický tvar Ricattiho diferenciální rovnice
Definice. Ricattiho rovnice je v kanonickém tvaru, pokud , tedy jde o rovnici
Jak převést rovnici na kanonický tvar? Nechť . Použijeme substituci . Dosadíme do Ricattiho rovnice:
Líbilo by se nám tedy, aby bylo . Zvolíme tedy . Tím jsme dostali rovnici ve tvaru
Nyní zvolíme substituci . Dosazením dostáváme
Zvolíme-li , dostáváme kýžený kanonický tvar.
Speciální tvar Ricattiho diferenciální rovnice
Definice. Ricattiho rovnice je ve speciálním tvaru, pokud jde o rovnici
kde .
Poznámka. Pokud zvolíme substituci , dokážeme speciální tvar převést na kanonický tvar.
Pro je to rovnice se separovanými proměnnými. Pro to substitucí dokážeme převést na homogenní diferenciální rovnici.
Co kdybychom provedli transformaci takovou, že rovnice bude mít tvar , kde ? To nám umožní řešit speciální Ricattiho rovnice s za předpokladu, že umíme řešit speciální Ricattiho rovnice s (nebo vopáčně).
Jak by mohlo takové vypadat? Provedeme substituci:
Co kdyby bylo ? Potom , což by se nám líbilo, ale potřebujeme potom taky nějak zpacifikovat zbytek rovnice. Hodilo by se, kdyby , tedy . Když to nějak sčupčíme s tou předchozí podmínkou, vyjde , tedy . Tudíž prostě dokážeme posunout o ? Ne, protože není konstanta. Teď použijeme nějakou psí substituci:
Při výpočtu jakobiánu dostaneme podmínku . Když si poté dáme značné množství houbiček, dostáváme:
Tím jsme dostali speciální Ricattiho rovnici pro funkci . To znamená: pokud umíme řešit s , dokážeme řešit i s . Tím tedy dostáváme oboustrannou posloupnost:
Pro máme , takže se nikam neposuneme. Zbývá nám jen , což naštěstí vede na nekonečnou posloupnost:
Cvičení.ŘešeníPřevedeme do kanonického tvaru substitucí :
Zaradujeme se, protože je to dokonce speciální tvar, takže existuje naděje, že rovnici dokážeme vyřešit. Snadno si spočteme, že . To znamená, že chceme jednou aplikovat dopřednou transformaci. Použijeme substituci:
Nyní použijeme substituci , čímž dostaneme:
To už je separovaná rovnice, takže ji dokážeme hravě dořešit. Výsledek bude:
Poznámka. Rovnice už je sama o sobě separovatelná, takže jsme ji mohli vyřešit rovnou. (To ale neplatí obecně.)
Rovnice tvaru
Řešení. Použijeme substituci . Potom
„Formálně“ to můžeme vyjádřit tak, že vezmeme rovnost a zderivujeme ji podle :
Věta. Nechť . Označme
Potom každým bodem prochází právě jedna integrální křivka rovnice . Její parametrické rovnice jsou
Důkaz. Jelikož nemění znaménko, je ryze monotónní a tedy prostá. Z toho máme .
Potom tam ještě nějak dosadíme počáteční podmínky.
Příklad.
Cvičení.Řešení
Tenhle integrál bychom mohli dořešit integrací po částech. Ovšem také můžeme použít integraci po částech na obecný vzoreček:
Rovnice tvaru
Řešení. Použijeme opět substituci . Potom
Nebo „formálněji“ zderivováním:
Věta. Nechť . Označme
Potom každým bodem prochází právě jedna integrální křivka rovnice definovaná na , kde
Její parametrické rovnice jsou
Důkaz. Jelikož nemění znaménko, je ryze monotónní a tedy prostá. Z toho máme:
To je separovatelná rovnice, kterou snadno vyřešíme.
Clairautova diferenciální rovnice
Definice. Clairautova diferenciální rovnice je rovnice ve tvaru
Řešení. Formálně zavedeme substituci .
Zderivujeme podle :
Pokud , potom . Zvolíme-li , skutečně vznikne řešení rovnice. Druhá možnost je , tedy – to je parametrické vyjádření.
Věta. Nechť . Potom pro každé je funkce řešením rovnice . Pokud navíc , potom existuje integrální křivka téže rovnice definovaná na daná parametricky jako
Cvičení.
Řešení.
Pokud :
Pokud :
Zkusíme explicitně vyjádřit :
Obě řešení skutecně vyhovují.
Cvičení.
Řešení.:
Lineární diferenciální rovnice
Definice. Lineární diferenciální rovnice -tého řádu je rovnice ve tvaru , kde je lineární diferenciální operátor následujícího tvaru:
kde . je pravá strana.