Tyto zápisky jsou velmi pomíchané, protože to prof. Šťovíček na přednášce a na cvičení vykládal v úplně jiném pořadí. O zkouškovém se pokusím zavést dobré uspořádání.
Metrické prostory
Definice. Nechť
je množina a
.
je
metrický prostor, pokud platí
Funkce
se pak nazývá
metrika.
Definice. Nechť je metrický prostor. Potom otevřená koule se středem o poloměru je
Definice. Nechť je metrický prostor. Potom uzavřená koule se středem o poloměru je
Věta. Nechť
je metrický prostor. Potom systém
je báze nějaké topologie.
Důkaz. Zjevně , protože každý bod patří do své koule s libovolným poloměrem. Nechť . Vezměme , zjevně . Potom , protože pro všechna je . Analogicky , tedy .
Definice. Nechť je metrický prostor. Topologii generovanou bází z věty výše budeme brát jako topologii metrického prostoru.
Věta. Nechť
je metrický prostor a
. Potom
Tedy množina je otevřená, pokud v ní každý bod leží i s nějakou svou koulí.
Důkaz. První ekvivalence je vlastnost báze. Druhá ekvivalence:
Triviální.
Zvolíme , potom podle trojúhelníkové nerovnosti
Definice. Nechť je množina. Diskrétní metrika je funkce .
Věta. Diskrétní metrika je metrika.
Důkaz. Přímočarý.
Věta. Nechť
je metrický prostor a
. Potom
.
Důkaz. Nechť , potom tam leží i se svojí koulí .
Důsledek. Nechť
je metrický prostor a
. Potom
.
Poznámka. Obecně neplatí rovnost. Protipříkladem je množina s diskrétní metrikou a .
Definice. Nechť je množina. Metriky na jsou ekvivalentní, pokud
Věta. Ekvivalence metrik je ekvivalence.
Důkaz. Přímočarý.
Věta. Nechť
je množina a
jsou ekvivalentní metriky na
. Potom indukují stejné topologie
.
Důkaz.
Věta. Nechť jsou metrické prostory. Potom funkce definované jako
jsou ekvivalentní metriky. Zároveň bude vypadat stejně, ať už ji odvodíme z kterékoli z těchto metrik, nebo pomocí součinu topologií.
Věta. Nechť
je metrický prostor a
. Potom
.
Důkaz.
Věta. Nechť
je metrický prostor a
. Potom
.
Důkaz. Nechť , tedy . Z nějaké věty víme, že . Nechť je okolí , potom pro všechna až na konečně mnoho je , tedy nějaké , neboli , tedy .
Věta. Každý metrický prostor
je T
1, T
2, T
3 i T
4.
Důkaz. Pro T1 a T2 oddělíme body otevřenými koulemi o poloměru . Dokážeme, že je normální. Nechť . Zjevně , tedy pro každé existuje takové, že . Analogicky pro každé najdeme takové, že . Vezmeme . To jsou zřejmě otevřená okolí; ukážeme, že jsou disjunktní. Nechť pro spor existuje . Potom existují takové, že . Nechť bez újmy na obecnosti . Podle trojúhelníkové nerovnosti , což je spor s definicí .
Věta. Metrický prostor
splňuje druhý axiom spočetnosti právě tehdy, když je separabilní.
Důkaz. Již dokázáno pro obecný topologický prostor.
Nechť je spočetná množína a , tedy . Dokážeme, že je báze. K tomu stačí, aby platilo
leží v i se svou koulí, tedy existuje takové, že . Stačí zvolit nějaké (to podle předpokladu víme, že je neprázdné) a nějaké .
Věta. Nechť
jsou metrické prostory,
a
. Potom
je spojitá, právě když
Důkaz. Triviální.
Věta. Nechť
jsou metrické prostory a
. Potom
je spojitá, právě když pro všechny
platí
.
Důkaz. Nechť je spojitá, konverguje a . Vezmeme z definice spojitosti a takové, že . Potom .
Nechť není spojitá v nějakém bodě , tedy existuje takové, že . Vezmeme posloupnost . Tato posloupnost nám zjevně zbourá konvergenci .
Věta. Nechť je metrický prostor. Potom funkce je spojitá.
FAN2
Věta (Baire). Nechť
je úplný metrický prostor. Pak průnik libovolného spočetného systému otevřených hustých podmnožin je hustá podmnožina.
Poznámka. Podmínku otevřenosti nemůžeme vynechat. Například pro máme husté podmnožiny , ale jejich průnik je prázdný.
Důkaz. Nechť
je posloupnost hustých otevřených množin a
je neprázdná otevřená množina. Ukážeme, že
. Snadno ověříme, že dokážeme najít posloupnosti
takové, že
Posloupnost
je cauchyovská, protože
. Jelikož jsme v úplném prostoru, má limitu
. Snadno ověříme, že
patří do
i do všech
, tedy jde o hledaný bod.
Důsledek. Úplný metrický prostor
nelze zapsat jako spočetné sjednocení řídkých podmnožin.
Důkaz. Nechť je posloupnost uzavřených podmnožin a . Do Baireovy věty zvolíme . Z ní plyne, že nějaká množina není hustá, tudíž není řídká.
Věta (princip stejnoměrné omezenosti (Banach-Steinhaus)). Nechť
je Banachův prostor,
je normovaný prostor a
. Potom nastane právě jedna z následujících dvou možností:
- je stejnoměrně omezená, tedy .
- Existuje hustá množina taková, že
Důkaz. Dlouhý.
Konvence: V normovaném prostoru budeme značit , neboli .
Definice. Zobrazení mezi topologickými prostory je otevřené, pokud zobrazuje otevřené množiny na otevřené množiny.
Věta. Nechť
jsou Banachovy prostory a
je surjektivní. Potom
je otevřené.
Důkaz. Hodně dlouhý.
Důsledek. Nechť
jsou Banachovy prostory a
je izomorfismus. Potom
.
Důkaz. zobrazuje otevřené mnoziny na otevřené, tudíž vzoruje otevřené množiny na otevřené, tedy je spojité, což je ekvivalentní tomu, že je omezené.
Definice. Nechť je vektorový prostor vyjádřený jako direktní součet dvou vektorových prostorů. Projekce na podle je lineární zobrazení takové, že
Věta. Nechť
je normovaný prostor a
. Potom
.
Důkaz. Jelikož je omezené, je spojité. je vzor uzavřené množiny a tedy uzavřená množina.
Věta. Nechť
je normovaný prostor a
. Potom
- (direktní součet)
- je projekce na podle
Důkaz. - Je-li , potom . Naopak je-li , potom .
- Analogicky.
- Je-li , potom , tudíž . Zbývá dokázat, že součet je direktní. Nechť , potom .
- Plyne z předchozí věty a omezenosti .
- Je-li , potom . Je-li , potom .
Odteď nebudu psát důkazy, protože se mi nechce.
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom a .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom je ortogonální projekce, právě když .
Věta. Vezměme lineární prostor , kde . Definujme zobrazení
Potom to je skalární součin a je ortonormální báze , kde je zůplnění .
Definice. Nechť
jsou vektorové prostory a
je lineární zobrazení z nějaké podmnožiny
do
. Budeme značit
jeho definiční obor a
jeho obor hodnot.
Graf je množina
Často budeme ztotožňovat
. Jsou-li
normované, na prostoru
můžeme zavést jednu z norem:
Definice. Nechť jsou vektorové prostory, jsou lineární zobrazení z podmnožin do , a je prvek tělesa. Potom definujeme
Teky zřejmým zpsobem zavedeme skládání lineárních zobrazení, to už se mi sem nechce psát.
Definice. Nechť jsou normované vektorové prostory a je lineární zobrazení z podmnožiny do . je uzavřené, pokud je uzavřená množina v .
Definice. Nechť jsou vektorové prostory. Zavedeme projekce:
Poznámka. Lineární zobrazení je jednoznačně určeno svým grafem.
Věta. Jsou-li vektorové prostory a , potom je graf nějakého lineárního zobrazení, právě když .
Věta. Jsou-li vektorové prostory a je graf lineárního zobrazení, potom je také graf lineárního zobrazení.
Věta. Nechť jsou normované vektorové prostory a je lineární zobrazení z podmnožiny do . Potom je uzavřené právě tehdy, pokud pro každou posloupnost platí, že pokud a , potom a .
Věta. Nechť jsou normované vektorové prostory a je lineární zobrazení z podmnožiny do . Jestliže má uzavřené rozšíření, potom má nejmenší uzavřené rozšíření.
Definice. Nechť jsou normované vektorové prostory a je lineární zobrazení z podmnožiny do . je uzavíratelné, pokud má uzavřené rozšíření. V takovém případě jeho nejmenší uzavřené rozšíření značíme .
Věta. Nechť jsou normované vektorové prostory a je uzavřené lineární zobrazení z podmnožiny do . Existuje-li , potom je uzavřené.
Věta. Nechť jsou normované vektorové prostory a je uzavřené lineární zobrazení z podmnožiny do . Potom pro každé z tělesa je uzavřené.
Věta. Jsou-li Banachovy prostory, potom je Banachův prostor.
Věta. Nechť jsou normované vektorové prostory a je lineární zobrazení z podmnožiny do . Je-li omezené, potom je uzavřené právě tehdy, pokud . Speciálně každé je uzavřené.
Věta (o uzavřeném grafu). Nechť jsou Banachovy prostory a je uzavřené. Potom .
Definice. Nechť je Banachův prostor a je uzavřený lineární operátor definovaný na husté podmnožině . Potom jeho resolventní množina je
a jeho spektrum je .
Věta. Nechť
je Banachův prostor zapsaný jako direktní součet dvou uzavřených lineárních prostorů a
je projekce na
podle
. Potom
.
Důkaz. Použijeme větu o uzavřeném grafu. Stačí tedy dokázat, že je uzavřené zobrazení, tedy je uzavřená množina. To nějak dokážeme jako obvykle přes konvergentní posloupnost.
Věta. Nechť
je Hilbertův prostor a
projekce taková, že
. Potom
.
Důkaz.
Cvičení.
Řešení. Uvažujme Hilbertův prostor . Vezměme podprostor . Nechť je ortogonální projekce na . ????????????
?????????????????????????????????????? Něco s Gramovou maticí
Cvičení. Určete
, kde
je taková, že
Řešení. Vezměme podprostor jako předtím. Tím si můžeme snadno přepsat zadání
Nechť . Potom hledáme
Jelikož , máme . Stačí tedy najít maximum . Podle Cauchy-Schwartze součin nabývá maxima, pokud jeden vektor je násobkem druhého, takže budeme volit . Teď stačí zjistit, co to je. Vyjádříme si . A to už asi nijak nevyhezčíme.
Definice. Nechť je vektorový prostor a . Definujme relaci (zjevně jde o ekvivalenci). Množina tříd ekvivalence je faktorprostor .
Věta. Definujeme-li na faktorprostoru operace zřejmým způsobem, potom je to vektorový prostor.
Definice. Nechť je vektorový prostor a . Potom kodimenze je .
Věta. Je-li vektorový prostor a lineární funkcionál na , potom .
Definice. Nechť je Banachův prostor, je uzavřený lineární operátor definovaný na husté podmnožině a . Potom resolventa je .
Věta. Daná hodnota patří do resolventní množiny operátoru, právě když resolventa existuje a je uzavřená.
Věta.
přičemž řada konverguje s
a stejnoměrně na
pro každé
.
Důsledek. Je-li , potom zobrazení je spojité.
Věta (Hilbertova identita).
Věta.
Důsledek. Zobrazení je spojité.
Důsledek.
Definice (klasifikace spektra). Pro dané
může nastat jedna ze tří možností:
- Je-li , potom patří do bodového spektra:
- Je-li a , ale , potom patří do spojitého spektra:
- Je-li a , potom patří do reziduálního spektra:
Definice. Nechť je Banachův prostor nad , je neprázdná otevřená množina a . je holomorfní, pokud existuje .
Definice. Nechť je Banachův prostor nad , je neprázdná otevřená množina a . je analytická, pokud na okolí každého bodu jde vyjádřit jako mocninná řada.
Poznámka. Zřejmě každá analytická funkce je holomorfní, protože mocninnou řadu zvládneme zderivovat člen po členu.
Věta. Je-li holomorfní funkce, potom je analytická.
Věta. Nechť je holomorfní funkce a je spojitá po částech diferencovatelná křivka. Potom v Riemannově smyslu existuje integrál . Je-li navíc uzavřená a homotopická nule, potom .
Věta (Cauchy). Nechť je holomorfní funkce, je Jordanova po částech křivka a . Potom .
Věta. Nechť a je holomorfní funkce. Potom jde jednoznačně vyjádřit jako Laurentova řada:
Věta. Je-li holomorfní funkce, Jordanova kladně orientovaná po částech křivka a , potom
Věta (Liouville). Je-li omezená holomorfní funkce, potom je konstantní.
Věta. Nechť
je Hilbertův prostor a
je ortonormální a nekonečná. Potom
je omezená a uzavřená, ale není kompaktní.
Důkaz. Triviální.
Věta (Hilbertův kvádr). Nechť je Hilbertův prostor a je spočetná ortonormální množina. Definujme
Potom je kompaktní.
Věta. Nechť
je Banachův prostor,
a
. Potom
je omezená.
Poznámka. Připomeňme si, že .
Věta. Nechť je Banachův prostor konvergují silně k . Potom .
Věta. Nechť
je Hilbertův prostor a
. Potom
.
Důkaz.
Věta. Nechť
je Banachův prostor. Pro
definujeme
Potom zobrazení
je lineární a izometrie (tedy i prosté).
Důkaz.
Vopáčná nerovnost je pro zřejmá. Pro pevné vezměme . Definujme zobrazení . Potom
Pomocí Hahn-Banachovy věty to rozšíříme na libovolný prostor.
Definice. Banachův prostor je reflexivní, pokud z předchozí věty je surjektivní.
Věta. Nechť
je Banachův prostor a
. Potom
a
.
Důsledek. Platí
Na tomto „mezikruží“ je Funkce analytická, jelikož Laurentova řada konverguje:
Důsledek. Spektrum omezeného operaťoru je kompaktní.
Definice. Nechť
je Banachův prostor a
. Potom
spektrální poloměr je
Poznámka. Minimum existuje, protože spektrum je kompaktní.
Poznámka.
Poznámka. Nějak se dá vyvodit, že Laurentova řada pro konverguje i pro .
Lemma. Nechť
je Banachův prostor a
. Potom
- je-li , potom Laurentova řada konverguje
- je-li , potom Laurentova řada nekonverguje
Poznámka. Zjevně spektrální poloměr je jediné číslo s touto vlastností.
Lemma. Nechť
je Banachův prostor a
. Potom
- je-li , potom Laurentova řada konverguje
- je-li , potom Laurentova řada nekonverguje
Důkaz. Prý se to dokazuje úplně stejně jako podobné tvrzení z MAN2.
Důsledek. Nechť je Banachův prostor a . Potom
Tedy jde o zobecnění „poloměru konvergence“, který známe z MAN2.
Věta. Nechť
je vektorový prostor,
a
. Potom
Důkaz.
, analogicky pro
Věta. Nechť
je vektorový prostor,
a
. Potom
Důkaz. Pro najdeme takové, že . K tomu jistě najdeme takové, že .
, analogicky pro
Poznámka. Předchozí dvě věty se indukcí dají zobecnit na libovolný konečný součin.
Věta. Nechť
je Banachův prostor,
a
je komplexní polynom. Potom
.
Důsledek.
Věta. Nechť
je Banachův prostor a
. Potom
Poznámka. Stačí dokázat, že limita existuje.
Definice. Nechť je Hilbertův prostor. Operátor je samosdružený (hermitovský), pokud .
Definice. Nechť je Hilbertův prostor. Operátor je normální, pokud .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom je jednoznačně určen kvadratickou formou .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom
Věta. Nechť
je Hilbertův prostor a
. Potom
.
Důkaz.
Věta. Nechť je Hilbertův prostor nad a . Potom
Věta. Nechť
je Hilbertův prostor nad
a
. Potom
Důsledek. Je-li normální, potom a .
Věta. Nechť je Banachův prostor. Pokud posloupnost konverguje slabě, potom je omezená.
Definice. Nechť jsou Banachovy prostory a . Definujeme sdružené zobrazení :
Věta. Nechť jsou Banachovy prostory a . Potom .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor, s tím, že a
Potom .
Věta. Nechť je ortonormální báze Hilbertova prostoru a pro každé je takové, že . Potom slabě.
Příklad. Nechť a . Definujme
Potom je silně spojité.
Věta (residuální spektrum normálního operátoru). Nechť je Hilbertův prostor. Je-li normální, potom .
Věta (Weylovo kritérium). Nechť
je Hilbertův prostor,
je normální zobrazení a
. Potom
Poznámka. Pro bodové spektrum (množinu vlastních čísel) platí . Tedy druhá podmínka intuitivně vyjadřuje, že spektum je množina čísel, kterými lze aproximovat vlastní číslo.
Věta (reálnost spektra). Nechť je Hilbertův prostor je Hilbertův prostor a . Potom .
Definice. Nechť
je Hilbertův prostor a
. Potom definujeme uspořádání
Poznámka. znamená, že je pozitivně (semi)definitní.
Poznámka.
Věta. Nechť
je Hilbertův prostor a
. Potom
Důsledek. Pro pozitivně (semi)definitní zobrazení je .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a je normální. Potom .
Definice. Nechť
je Hilbertův prostor a
. Budeme značit
Poznámka.
Poznámka.
Věta (lokalizace spektra). Nechť
je Hilbertův prostor. Je-li
, potom
a
.
Důsledek. Pro je
Speciálně je-li , potom .
Důsledek. Je-li a , potom .
Příklad. Nechť . Definujme
Potom je uzavřená a konvexní, ale neexistuje v ní prvek s nejmenší normou (maximovou).
Cvičení. Nechť . Vezměme operátor definovaný jako
Určete a jednotlivé části spektra.
Lemma. Nechť
je normovaný prostor a
. Potom
.
Důsledek. Nechť je normovaný prostor a . Potom .
Důsledek. Nechť je normovaný prostor a . Potom existuje spočetná taková, že a .
Definice. Nechť je topologický prostor. Množina je prekompaktní, pokod je kompaktní.
Věta. Nechť je normovaný prostor. Potom je prekompaktní právě tehdy, pokud .
Poznámka. Je-li kompaktní metrický prostor, potom je separabliní.
Věta (Arzelà-Arcoli, kritérium kompaktnosti). Nechť je kompaktní metrický prostor a . Potom je kompaktní právě tehdy, pokud je omezená, uzavřená a tvořená stejně spojitými funkcemi, to znamená
Definice. Nechť
jsou Banachovy prostory. Operátor
je
kompaktní, pokud pro každou omezenou množinu
je
prekompaktní. Značíme
.
Poznámka. je kompaktní, právě když je prekompaktní.
Věta. Nechť je topologický prostor, je Hausdorffův prostor, je spojité a je prekompaktní. Potom je prekompaktní.
Věta. Je-li normovaný prostor a jsou prekompaktní. Potom je prekompaktní.
Věta. Nechť jsou Banachovy prostory. Potom .
Věta. Nechť jsou Banachovy prostory, a . Potom .
Věta. Nechť
. Pro
označme
Definujeme
-lipschitzovské funkce:
Na této množině zavedeme normu:
Potom
je Banachův prostor.
Poznámka. Pro by obsahovalo jen konstantní funkce, protože z definice by plynulo, že funkce musí být diferencovatelná s nulovou derivací. Pro jsou to klasické lipschitzovské funkce, které známe z DIFR.
Definice. Nechť jsou Banachovy prostory. Zobrazení je úplně spojité, pokud
Věta. Nechť jsou Banachovy prostory a . Potom je úplně spojité.
Věta. Nechť jsou Hilbertovy prostory a . Potom je kompaktní právě tehdy, pokud je úplně spojité.
Věta. Nechť jsou Banachovy prostory. Potom je uzavřený podprostor .
Věta. Nechť je Banachův prostor a . Potom .
Věta. Nechť je Banachův prostor. Potom je kompaktní, právě když .
Věta. Nechť je Banachův prostor a . Potom .
Věta. Nechť je Banachův prostor a . Potom buď je konečné, nebo je spočetné a je jeho jediný hromadný bod.
Definice. Nechť je Banachův prostor. Zobrazení má konečnou hodnost (je konečnorozměrné), pokud . Tedy pokud jeho hodnost je konečná. Jak nečekané.
Věta. Nechť je Banachův prostor a má konečnou hodnost. Potom .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor. Potom množina všech konečnorozměrných zobrazení je hustý podprostor .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a má konečnou hodnost. Potom .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom .
Věta (Fredholmova alternativa). Nechť
je Banachův prostor,
a
. Potom nastane právě jedna z možností:
- Rovnice má pro každé řešení , které je určeno jednoznačně.
- Rovnice má netriviální řešení.
Neboli zobrazení
je surjektivní, právě když je prosté.
Věta. Nechť je Hilbertův prostor, a . Potom rovnice s nějakým má řešení , právě když je kolmé na každé řešení rovnice . Jinými slovy, .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor, a . Potom rovnice a mají konečný a stejný počet lineárně nezávislých řešení. Jinými slovy, .
Důsledek. Nechť je Banachův prostor a . Potom .
Důsledek (shrnutí vlastností spektra kompaktního zobrazení). Nechť
je Banachův prostor a
. Potom
- je nejvýše spočetná množina
- nenulová vlastní čísla mají konečnou geometrickou násobnost:
- jediný možný hromadný bod je .
Věta. Nechť
je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad
a
jsou ortonormální báze. Potom pro každé
platí
Důsledek. Součet nezávisí na volbě ortonormální báze.
Definice. Nechť je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad . je Hilbert-Schmidtův operátor, pokud pro ortonormální bázi . Značíme . Definujeme Hilbert-Schmidtovu (absolutní) normu
Věta. Nechť je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad . Potom .
Věta. Nechť
je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad
a
jsou ortonormální báze. Potom pro každé
platí
přičemž obě řady konvergují absolutně.
Důsledek. Součet nezávisí na volbě ortonormální báze.
Definice. Nechť
je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad
a
je jeho báze. Pro
značíme
Poznámka.
Poznámka.
Věta. Nechť
je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad
. Potom
je skalární součin.
Důsledek. je norma.
Věta. Nechť
je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad
a
. Potom
Důsledek.
Důsledek. je ideál v algebře .
Věta. Nechť
je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad
,
a
. Potom
Věta. Nechť je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad a . Potom .
Věta. Nechť je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad . Potom .
Věta. Nechť je separabilní Hilbertův prostor nekonečné dimenze nad . Potom je Hilbertův prostor.
Věta. Nechť jsou Banachovy prostory a . Potom
Věta. V každém Hilbertově prostoru existuje ortonormální báze.
Věta. Nechť jsou množiny. Existuje-li surjektivní zobrazení , potom existuje prosté zobrazení .
Věta. Nechť je nekonečná množina. Potom existuje aystém sestávající ze spočetných, vzájemně disjunktních množin pokrývající celou množinu .
Důsledek. Nechť je nekonečná množina. Potom .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a jsou ortonormální báze. Potom .
Věta. Nechť je prostor s mírou, je měřitelná a platí
Potom skoro všechny dvojice jsou prvky .
Věta. Nechť je prostor s mírou, a jsou dvě ortonormální báze . Pro skoro všechna definujme
Potom je ortonormální báze .
Věta. Nechť je normovaný prostor a je uzavřený. Definujme na normu
Potom je korektně definovaná a je to skutečně norma.
Věta. Nechť je Banachův prostor a je uzavřený. Potom je Banachův prostor.
Věta. Nechť je prostor s mírou a . Pro definujme
Potom a .
Poznámka. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom .
Poznámka. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom .
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom má posloupnost silnou limitu a pro každé je .
[sem doplnit přednášku 10.4.]
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom existuje právě jedna ortogonální projekce taková, že a .
Věta. Nechť
je Hilbertův prostor,
. Potom následující tři výroky jsou ekvivalentní:
Věta. Nechť je Hilbertův prostor, . Potom
Věta. Nechť je Hilbertův prostor a . Potom a jsou izometricky izomorfní.
Věta. Nechť je Banachův prostor a . Je-li , potom jsou podobné, tedy existuje takové, že a .
Definice. Jednoparametrická množina ortogonálních projekcí
je
rozklad jedničky, pokud
Poznámka. Pro dané je ortogonální projekce.
Poznámka. Pro dané definujme . Potom je distribuční funkce.
Poznámka. Nechť jsou ortogonální projekce a . Potom .
Poznámka. Jsou-li ortogonální projekce a , potom je ortogonální projekce.