Cvičení z Matematické analýzy 1, 2

Organizace

Jiří Mikyška, T-109b, jiri.mikyska@fjfi.cvut.cz

Maximálně 4 absence za semestr

Na začátku každé hodiny minutový testík

Zápočet je za testy psané při přednáškách, k tomu bonusové body od cvičícího (0–10)

Cvičení. Je dána funkce f:{1},y=x+1x1. Zjistěte obor hodnot, dokažte, že je prostá, a najděte inverzi.
Řešení. y(x+1)=x1 x=xyy1 xxy=y1 x(1y)=y1 y=1nemaˊ rˇesˇenıˊ y1x=y+1y1

f má obor hodnot {1}, je prostá a inverzí sama sebe.

Cvičení. Najděte obor hodnot funkce f:,y=xx2+1.
Řešení. y(x2+1)=x yx2+x=y yx2x+y=0 x=1±14y22y 14y20 4y21 |2y|1 y12,12
Věta. sinh je prostá funkce.
Důkaz. eaea2=ebeb2 eaea=ebeb eaeb(eaea)=eaeb(ebeb) eb(e2a1)=ea(e2b1) ebe2aeb=eae2bea eaeb(eaeb)+(eaeb)=0 (eaeb)(eaeb+1)>1=0 eaeb=0 a=b
Věta. sinh1(x)=argsinh(x)=ln(x+x2+1).
Důkaz. x=eyey2 2x=eyey 2x=ey1ey 2x=e2y1ey (ey)22xey1=0 ey=2x±4x2+42 ey=x±x2+1 ey=x+x2+1ey>0 y=ln(x+x2+1)
Věta. cosh zúžená na 0+ je prostá funkce.
Důkaz. ea+ea2=eb+eb2 ea+ea=eb+eb eaeb(ea+ea)=eaeb(eb+eb) eb(e2a+1)=ea(e2b+1) ebe2a+eb=eae2b+ea eaeb(eaeb)(eaeb)=0 (eaeb)(eaeb1)=0 eaeb=0eaeb=1 a=ba=b
Věta. Pro cosh zúženou na 0+: cosh1(x)=argcosh(x)=ln(x+x21).
Důkaz. x=ey+ey2 2x=ey+ey 2x=ey+1ey 2x=e2y+1ey (ey)22xey+1=0 ey=2x±4x242 ey=x±x21 ey=x+x21ey1 y=ln(x+x21)
Věta. sinh(2x)=2sinh(x)cosh(x)
Důkaz. e2xe2x2=(ex)2(ex)22=2eaea2eaea2=2sinh(x)cosh(x)
Věta. cosh(2x)=cosh(x)2+sinh(x)2
Věta. cosh(x)2sinh(x)2=1
Cvičení. Určete omezenost množiny {1n+1n|n+}.
Cvičení. Určete omezenost množiny {x+xx1|x(1,)}.
Cvičení. Dokažte sup{6n527n9n220|n+}=0.
Cvičení. Dokažte sup{2n3n2+1n3+n1|n+{1}}=2.
Cvičení. Dokažte inf{1+(1)n2+(1)n+1n|n+}=0.

Krásný zápis

lim(an±÷bn)=liman±÷limbn

Zajímavý příkládek

Cvičení. Sestrojte posloupnosti (an),(bn),(cn) takové, aby limn(an+bn)cnlimn(an+b)cn, kde b=limnbn.
Řešenían=1n,bn=1n,cn=n

Důkaz součtu čtverců

k=1n(k1)3=k=1nk33k=1nk2+3k=1nk=1n1=k=0n1k3=k=1nk3n33k=1nk2=n3+3n(n+1)2n=2n3+3n2+n2=n(n+1)(2n+1)2k=1nk2=n(n+1)(2n+1)6

Obecně

k=1n(km+11)=l=0m+1(1)lk=1n(m+1l)kl=k=0n1km+1=k=1nkm+1nm+1(m+1)k=1nkm=nm+1+l=0m1(1)lk=1n(m+1l)klk=1nkm=nm+1+l=0m1(1)lk=1n(m+1l)klm+1
Cvičení. limnn2+1+2n+1n3+n43n
Řešení13
Cvičení. limnn3(n2+n4+1n2)
Řešení142
Cvičení. limnn3+n2+13n3n2+13
Řešení23
Cvičení. limnn3+3n23n22n
Řešení2
Cvičení. Určete a,b tak, aby limn1n33anb=0.
ŘešeníPřepíšeme na limn1n33an=b. Pokud by bylo a1, limita vyjde ±, což nevyhovuje podmínce b. Musí tedy být a=1, z čehož vyjde b=0.
Cvičení. limn1n1n+i1n1ni
Věta. limnan=1limnbn=limnanbn=exp(limn(an1)bn)
Důkaz. limnanbn=limn(1+an1)bn=limn(1+11an1)bn=limn((1+11an1)1an1)(an1)bn=elimn(an1)bn
Věta. k=1n1k=γ+ln(n)+εn,εn0,γ0.557216

Podílové kritérium

((an)ω,(n)(an0))(limn|an+1an|=q<1limnan=0) ((an)ω,(n)(an0))(limn|an+1an|=q>1limnan=)

Odmocninové kritérium

((an)ω)(limn|an|n=q<1limnan=0) ((an)ω)(limn|an|n=q>1limnan=)

Legenderovy polynomy

Pn(x)=12nn!dndxn(x21)n P0(x)=1 P1(x)=x P2(x)=32x212

Všechny kořeny jsou jednoduché, reálné a leží v intervalu (1,1).

Věta. Nechť polynom p(x) má všechny kořeny reálné. Potom:

Legenderovy polynomy znovu?

Ln(x)=exdndxn(xnex)
Věta (Leibnitzův vzorec). (fg)(n)=k=0n(nk)f(k)g(nk)

Stejnoměrná spojitost

Definice. Funkce f je spojitá na intervalu I, pokud (x0I)(ε+)(δ+)(xDfI)(|xx0|<δ|f(x)f(x0)|<ε)
Definice. Funkce f je stejnoměrně spojitá na intervalu I, pokud (ε+)(δ+)(xDfI)(x0I)(|xx0|<δ|f(x)f(x0)|<ε)
Příklad. Funkce xx je stejnoměrně spojitá na .
Příklad. Funkce x1x je stejnoměrně spojitá na (1,), ale ne na (0,1).
Věta (Cantorova). Je-li funkce spojitá na uzavřeném intervalu, potom je na něm spojitá stejnoměrně.
Věta. Funkce f je stejnoměrně spojitá na intervalu (a,b),a,b právě tehdy, pokud je spojitá a lima+flimbf.
Příklad. Funkce sin je stejnoměrně spojitá na .
Důkaz. Podle Lagrangeovy věty (cx,x0)(|sinxsinx0|=|cosc(xx0)|<|xx0|<δ) Stačí tedy vzít δ=ε.
Věta. Má-li funkce f na intervalu I omezenou derivaci, pak je na něm stejnoměrně spojitá.
Důkaz. Nechť (K+)(xI)(|f(x)|<K). Ke každému ε+ zvolíme δ=εK. Potom podle Lagrangeovy věty (x,x0DfI)(cx,x0)(|f(x)f(x0)|=|f(c)(xx0)|<K|xx0|<Kδ=ε), což mělo být dokázáno.

Taylorův polynom

Definice. Taylorův polynom n-tého řádu funkce f v bodě a je Tf,a,n(x)=k=0nf(n)(a)(xa)kk!
Věta. Nechť funkce f má na intervalu a,b konečné derivace až do řádu n1, má n-tou derivaci v bodě a a nechť f(x)=Tf,a,n(x)+Rn(x). Potom limxaRn(x)(xa)n=0.
Věta. Nechť funkce f má na intervalu a,b konečné derivace až do řádu n1 a má n-tou derivaci v bodě a. Je-li Pn polynom stupně nejvýše n a f(x)=Pn(x)+Rn(x), kde limxaRn(x)(xa)n=0, potom Pn=Tf,a,n.
Příklad (Referenční Taylorovy polynomy). Texp,0,n=k=0nxkk! Txln(1+x),0,n=k=1n(1)k+1xkk Tsin,0,2n+1=k=0n(1)kx2k+1(2k+1)! Tcos,0,2n=k=0n(1)kx2k(2k)! Tx(1+x)α,0,n=k=0n(αk)xk

Taylor

Věta. Tf,n+1,a=Tf,n,a

Odhad chyby Taylora

Věta (Lagrangeův tvar zbytku). Taylorovatelnou funkci f lze zapsat jako f(x)=Tf,a,n+f(n+1)(ξ)(xa)n+1(n+1)!,ξa,x
Věta (Cauchyův tvar zbytku). Taylorovatelnou funkci f lze zapsat jako f(x)=Tf,a,n+f(n+1)(ξ)(xξ)n(xa)n!,ξa,x

Konvergence řad s kladnými členy

Nechť a je posloupnost s kladnými členy.
Věta (podílové kritérium).
Věta (odmocninové kritérium).
Věta (Raabeovo kritérium).
Věta (Gaussovo kritérium). (q0+,α,ε+,cω,c omezenaˊ)(an+1an=q+αn+cnn1+ε)
Věta (srovnávací kritérium). Nechť b je posloupnost s kladnými členy.

Domácí úkol

Cvičení. Vyšetři konvergenci: n=1(nnα1),α
Cvičení. Vyšetři konvergenci: n=1ln(1+nα)nβ,α,β

Kritéria pro řády s obecnými členy

Věta (Leibnitzovo kritérium). Jestliže posloupnost an je monotónní a její limita je 0, pak (1)nan konverguje.
Věta (Upravené Gaussovo kritérium). Mějme řadu (1)nan, kde an>0. Nechť an+1an=q+αn+cnn1+ε jako u normálního Gausse. Jestliže
Věta (Abelovo kritérium). Nechť an je omezená monotónní posloupnost a bn konverguje. Pak anbn konverguje.
Věta (Dirichletovo kritérium). Nechť an je monotónní posloupnost s limitou 0 a bn je posloupnost s omezenými částečnými součty. Pak anbn konverguje.
Cvičení. Určete konvergenci n=2(1)nnp+(1)n

Parciace

Jak počítat integrály ve tvaru In=1(x2+1)ndx

I1=1x2+1dx=xx2+1+2x2(x2+1)2dx=xx2+1+2x2(x2+1)2dx=xx2+1+2x2+1(x2+1)2dx21(x2+1)2dx=xx2+1+2I12I2 I2=12(xx2+1+arctan(x))+C

Hnusné integrály

R(x,Ax+BCx+Dn)dxyAx+BCx+Dn R(cosx,sinx)dxytanx2,cosx=1y21+y2,sinx=2y1+y2,dx=21+y2dy R(cosx,sinx)dx,R(cosx,sinx)=R(cosx,sinx)ytanx R(cosx,sinx)dx,R(cosx,sinx)=R(cosx,sinx)ysinx R(cosx,sinx)dx,R(cosx,sinx)=R(cosx,sinx)ycosx