Mějme metrický prostor s metrikou . Tento metrický prostor není úplný – například posloupnost je cauchyovská, ale nemá limitu. Můžeme tedy říct, že reálná čísla jsou jeho zúplněním. Pojďme zobecnit tento pojem a následně ho vyzkoušet s trochu jinou metrikou.
Definice. Metrický prostor je zúplnění metrického prostoru , pokud je úplný a existuje izometrie taková, že je hustá v . To jest:
Definice. Nechť . Nechť , kde . Potom definujeme -adickou absolutní hodnotu jako . Speciálně definujeme .
Příklad.
Příklad.
Příklad.
Příklad.
Věta. splňuje axiomy absolutní hodnoty:
Věta. je nearchimédovská:
Navíc je-li , potom jde o rovnost.
Definice.-adická metrika je definována jako .
Poznámka. Díky nearchimédovskosti jde o ultrametriku, tedy platí silnější verze trojúhelníkové nerovnosti:
Věta. Nechť . Potom alespoň dvě z hodnot jsou stejné. Tedy „každý trojúhelník je rovnoramenný“.
Důkaz.Tento důkaz byl schován, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a důkaz vás zajímá, kontaktujte mě.
Věta. Je-li , potom .
Důkaz.Tento důkaz byl schován, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a důkaz vás zajímá, kontaktujte mě.
Věta. Nechť . Potom . Tedy každý bod v kouli je její střed.
Důkaz.Tento důkaz byl schován, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a důkaz vás zajímá, kontaktujte mě.
Definice. Posloupnost je -cauchyovská, pokud je cauchyovská v -adické metrice.
Věta. Posloupnost je cauchyovská právě tehdy, pokud
Poznámka. S normální absolutní hodnotou tato věta neplatí, protipříkladem jsou částečné součty harmonické řady.
Věta. Metrický prostor není úplný pro .
Důkaz. Uvažujme posloupnost . Dokážeme, že tato posloupnost je cauchyovská, ale nemá limitu. K důkazu cauchyovskosti využijeme předchozí větu. Dokážeme, že pro libovolné je , tedy . Důkaz provedeme indukcí. Základní případ plyne z malé Fermatovy věty. Indukční krok:
Levý činitel je podle indukčního předpokladu dělitelný . Pravý činitel je dělitelný , což se dá dokázat kongruentními úpravami a použitím umocněné malé Fermatovy věty. Nyní dokážeme, že posloupnost nemá limitu. Kdyby , potom , tedy . Pro dostatečně velké ale máme
což žádná z hodnot nesplňuje.
Věta. Je-li posloupnost -cauchyovská, potom je -omezená.
Důkaz. Zvolme v definici cauchyovosti . Tím dostaneme takové , že pro všechna je . Nechť . Potom zjevně pro všechna je .
Věta. Množina všech -cauchyovských posloupností je uzavřená na sčítání a násobení.
Důkaz. Pro sčítání je důkaz triviální. Pro násobení použijeme nearchimedovskou vlastnost:
Věta. Množina -cauchyovských posloupností splňuje všechny axiomy tělesa kromě inverze na násobení.
Důkaz. Triviální. Neutrální prvek na sčítání je nulová posloupnost, neutrální prvek na násobení je jedničková posloupnost, protipříkladem k inverzi je libovolná posloupnost obsahující nulu.
Definice. je množina tříd ekvivalence na množině -cauchyovských posloupností, kde , pokud .
Definice. Nechť . Definujeme sčítání a násobení jako
Důkaz (korektnosti). Je nutné ověřit, že výsledek nezávisí na volbě reprezentantů. Nechť . Chceme dokázat, že . K tomu lze použít nearchimédovskou vlastnost. Podobně pro násobení.
Věta. V má každý nenulový prvek inverzi, tedy jde o těleso.
Důkaz.Tento důkaz byl schován, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a důkaz vás zajímá, kontaktujte mě.
Definice. Pro všechna definujeme . (Z předchozí věty víme, že tato limita existuje.)
Věta. je ultranorma.
Důkaz. Jednoduchý.
Věta. je zúplnění metrického prostoru .
Důkaz.
Izometrie
Triviální.
Hustota
Nechť . Chceme najít takové , že . To snadno najdeme použitím cauchyovskosti .
Úplnost
Nechť je -cauchyovská posloupnost prvků . Tedy
Z hustoty plyne, že existuje taková posloupnost , že . Dokážeme, že tato posloupnost je také -cauchyovská.
Zřejmě lze definovat . Nechť .
Snadno dokážeme, že . Dokážeme, že také .
Definice. Triviální absolutní hodnota racionálního čísla je definována jako
Poznámka. Odpovídající metrický prostor je diskrétní, tedy úplný.
Věta (Ostrowski). Všechny netriviální absolutní hodnoty v jsou ekvivalentní buď normální, nebo nějaké -adické absolutní hodnotě. (Tedy pro každou absolutní hodnotu je ).
Věta. stejně jako není algebraicky úplný prostor, tedy neplatí, že každý polynom má kořen. Můžeme ho podobně jako reálná čísla „zkomplexnit“, ale na rozdíl od komplexních čísel tím nevznikne topologicky úplný prostor, takže ho musíme opět zúplnit.
Příklad. V -adickém prostoru polynom nemá kořen.
Důkaz.Tento důkaz byl schován, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a důkaz vás zajímá, kontaktujte mě.
Věta (Monsky 1970). Je-li liché číslo, potom není možné rozdělit čtverec na trojúhelníků stejného obsahu.
Důkaz. Dokážeme pouze pro trojúhelníky s racionálními vrcholy, kde čtverec je jednotkový.
Obarvíme body roviny následujícím způsobem:
Je-li , bod je červený
Je-li , bod je modrý
Je-li , bod je zelený
Vrcholy čtverce jsou obarvené takto:
Dokážeme, že je-li obsah trojúhelníku s různobarevnými vrcholy, platí .
Z toho speciálně plyne, že na přímce nemohou být body tří barev.
Mějme nyní nějaké rozdělení čtverce na trojúhelníky. Spočtěme pro každý trojúhelník, kolik má stran s různobarevnými konci, a sečtěme tato čísla. Úvahou zjistíme, že vyjde liché číslo. Z toho plyne, že alespoň jeden trojúhelník v libovolném rozdělení má různobarevné vrcholy. Ovšem je-li liché, potom , tedy trojúhelníky v rozdělení nemohou mít stejný obsah.
Aritmetika v -adických číslech
Definice.-adická celá čísla jsou množina
Poznámka. Zřejmě .
Věta.-adická celá čísla tvoří okruh.
Důkaz. Jelikož jde o podmnožinu tělesa, stačí dokázat, že je uzavřená na sčítání, násobení a negaci. Nechť , potom
Lemma.
Důkaz. Nechť . Máme
Nechť . Jelikož , máme , tedy . Podle Bézoutovy věty existují taková , že . Zvolme . Dokážeme, že také reprezentuje :
Věta (-adický zápis čísla).
Důkaz. Nechť (to můžeme podle předchozího lemmatu). Z ní vezměme podposloupnost splňující . Definujme .
Kdyby existovala nějaká jiná taková posloupnost , od nějakého -tého členu by se lišily a dá se ukázat, že by potom pro všechna bylo , tedy nemohly by reprezentovat stejné číslo.
-adický zápis můžeme rozšířit na celé , jelikož každé číslo po vynásobení nějakou mocninou bude -adicky celé. To celkově znamená, že každé číslo se dá zapsat pozičním zápisem o základu , kde před tečkou může být nekonečně mnoho číslic a za tečkou je konečně mnoho číslic.
Příklad.
Příklad.
Příklad.
Důkaz.
nebo jednodušeji
Příklad.
Důkaz.
nebo
Příklad.
Důkaz.
Příklad.
Důkaz.
Cvičení. Najděte -adické zápisy čísel .
Řešení.Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Věta.
Příklad. V existuje .
Důkaz.
Chceme tedy
Tím dostáváme nějakou soustavu kongruencí, kterou dokážeme vyřešit.
Příklad. V neexistuje .
Důkaz. Pokud se pokusíme udělat to samé, nepodaří se nám to, protože naní kvadratický zbytek modulo .
Věta. Nechť . V existuje právě tehdy, pokud je kvadratický zbytek modulo .
Důkaz. Zobecnění předchozích dvou příkladů.
Cvičení. Ukažte, že existuje takové , že . Najděte posledních deset číslic.
Řešení.Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Základní věta algebry
Lemma. Je-li polynom, potom .
Důkaz. Triviální.
Lemma.
Poznámka. Značíme .
Lemma. Nechť neprázdná množina je kompaktní a spojitá. Potom na množině má minimum.
Lemma (d'Alembert). Nechť je polynom stupně alespoň . Nechť pro nějaké je . Potom .
Věta (základní věta algebry). Nechť je polynom stupně . Potom existuje takové, že .
Důkaz. Bez újmy na obecnosti je (jinak nějak podle d'Alembertova lemmatu můžeme vyšetřovat polynom ). Nechť jsou koeficienty , speciálně . Nechť je největší číslo takové, že . Můžeme psát
Dokážeme, že
Použijeme trojúhelníkovoou nerovnost:
Poslední nerovnost platí, pokud zvolíme dostatečně malé . Definujme nyní
Zřejmě , takže vezmeme-li , bude . Zároveň je
Podle již dokázané nerovnosti máme
Je-li , potom .
Jelikož zjevně , pro dostatečně velké bude .
Z toho speciálně máme .
Z kompaktnosti plyne, že . Kdyby bylo , potom , což je spor s minimalitou. Tedy . Předpokládejme pro spor, že . Potom z D'Alembertova lemmatu ???
Věta. Obdélník o stranách , kde , nelze pokrýt konečně mnoha čtverci.
Důkaz. Nechť to jde. Označme čtverce . Nechť jsou delky jejich stran. Uvažujme vektorový prostor . Vezměme jeho podprostor . Zjevně . Jelikož jsou lineárně nezávislé, můžeme je doplnit na bázi . Zjevně existuje právě jedno zobrazení takové, že a pro zbytek bazických čísel je nulové. Pro obecný obdélník definujme . Speciálně pro náš obdélník je a pro každý čtverec je . Rozřežme čtverec ještě více tak, aby vznikla obdélníková mřížka (prostě prodloužíme všechny řezy). Rozmyslíme si, že strany těchto obdélníčků pořád patří do . Z linearity snadno dokážeme, že při spojování obdélníčků vedle sebe se jejich sčítá. Z toho celkově plyne , což je spor.
Cvičení. Mějme zobrazení definované vztahem
kde u čísel s více rozvoji bereme ten sestávající z nul. Je injektivní, surjektivní?
Řešení.Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Pokud není, opravte ho.
Řešení (moje).Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Řešení (Waclawkovo).Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Řešení (Kučerovo).Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Midyho věta
Lemma. Nechť . Potom má čistě periodický desítkový zápis s periodou .
Důkaz. Podle Eulerovy-Fermatovy věty máme
Věta (Midy, 1836). Nechť a desítkový rozvoj má periodu délky rovnou , kde jsou délky . Potom .
Důkaz. Zřejmě je . Z desítkového rozvoje máme
Na pravé straně je celé číslo, takže musí být i na levé. Z toho plyne
První případ nemůže nastat, protože potom by bylo , což je spor s minimalitou . Máme tedy
Z nerovnosti poté plyne, že musí být .
Všimněme si, že také .
Věta (Ginsberg). Nechť a desítkový rozvoj má periodu délky rovnou , kde jsou délky . Potom .
Důkaz. Analogicky jako v předchozím důkazu:
Tentokrát již však samotná nerovnost k dokončení důkazu nestačí, protože by také mohlo být . Dokážeme, že platí
U toho se samozřejmě stačí koukat na poslední číslice, tedy chceme dokázat
Z algoritmu pro dělení máme
Tedy je liché číslo, tudíž to nemůže být a musí to být .
Obecně můžeme odvodit, že pro periodu délky máme . Ovšem už obecně neplatí, že by to byl jednonásobek. Například .
Věta. Nechť . Rozdělme periodu desítkového zápisu na stejně dlouhých bloků délky , kde . Nechť prvočíselný rozklad je . Nechť , kde je perioda desítkového zápisu . Potom součet bloků je dělitelný .
Důkaz.Tento důkaz byl schován, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a důkaz vás zajímá, kontaktujte mě.
Čtverce
Magické čtverce
Definice. Magický čtverec je matice , kde součet každého řádku, sloupce a úhlopříčky je stejný.
Definice. Normální magický čtverec je magický čtverec skládající se z čísel z . Magický čtverec, který není normální, se nazývá triviální.
Věta. Magické čtverce tvoří lineární podprostor matic .
Důkaz. Triviální.
Příklad. Doplňte do čtverce přirozená čísla tak, aby vznikl magický čtverec s minimální možnou magickou konstantou.
Řešení. Kdyby místo všech vyplněných čísel byly nuly, mohli bychom ho dvěma způsoby doplnit tak, aby vznikl magický čtverec s konstantou :
Jelikož k libovolnému řešení původního čtverce můžeme přičíst libovolnou lineární kombinaci těchto čtverců, můžeme bez újmy na obecnosti předpokládat řešení ve tvaru
Z toho určíme, že magická konstanta bude , a můžeme doplnit (přitom budeme řešit jednoduchou rovnici):
Abychom dostali čtverec s přirozenými čísly, stačí přičíst :
Tím vzniká řešení s magickou konstantou , která je tedy minimální.
Řešení.Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Latinské čtverce
Definice. Latinský čtverec je matice , kde v každém řádku a sloupci jsou různá čísla.
Definice. Dva latinské čtverce jsou ortogonální alias řecko-latinské, pokud (kartézský součin prvek po prvku) obsahuje každou dvojici právě jednou.
Příklad.
Tyto dvojice jsou různé, takže pro řád ortogonální latinské čtverce existují.
Věta. Neexistují ortogonální latinské čtverce řádu a . Pro všechny ostatní řády tvaru ortogonální latinské čtverce existují.
Věta. Maximální počet vzájemně ortogonálních latinských čtverců řádu je .
Důkaz. Sporem. Předpokládejme, že jich existuje . Nechť újmy na obecnosti první řádek všech čtverců je . Když se podíváme na prvky přímo pod jedničkami v levém horním rohu, které nemohou být , podle holubníkového principu dosáhneme sporu.
Věta. Nechť . Pak existuje dvojic ortogonálních latinských čtverců.
Důkaz. Pro použijeme čtverce ve tvaru
kde řádky a sloupce číslujeme od nuly a .
Poznámka. Tento postup nefunguje pro složená čísla, protože řádek, jehož index je dělitelem , by vypadal stejně jako první řádek.
Obecně se použije Galoisovo těleso :
Cvičení. Dokažte, že pro lze každý částečný latinský čtverec se čtyřmi vyplněnými poli doplnit na latinský čtverec.
Dobble
Jak vytvořit karty pro hru Dobble? Chceme, aby:
na každých dvou kartách byl právě jeden společný symbol
na každé kartě byl stejný počet symbolů
každé dvojice symbolů byla na právě jedné kartě
každý symbol byl na právě kartách
Poslední dvě podmínky ve skutečném Dobble nemusí být, ale vytváří se tím příjemná dualita.
Věta. Nechť . Pak existuje Dobble s kartami a symboly.
Příklad.
2
7
3
3
13
4
4
21
5
5
31
6
7
57
8
Poznámka. Skutečný Dobble má jen 55 karet. Vznikl jednoduše odstraněním dvou karet ze sady 57.
Důkaz. Nechť jsou vzájemně ortogonální latinské čtverce řádu . Pro každá definujeme matici
Dále viz papírek.
Otevřená otázka: Existuje Dobble (alias konečná projektivní rovina) i pro jiná ?
Friendship theorem
Věta, kterou dokázal Erdős: Pokud ve skupině lidí každí dva mají právě jednoho společného známého, potom mezi nimi existuje „politik“, který zná všechny.
Věta. Nechť je jednoduchý konečný graf a platí
Potom .
Poznámka. Dokonce platí, že každý takový graf je větrníkový graf.
Důkaz. Nechť pro spor žádný takový vrchol neexistuje. Dokážeme, že je regulární graf, tedy všechny vrcholy mají stejný stupeň. Vezměme dva nesousedící vrcholy . Nechť a jsou vrcholy sousedící s . Bez újmy na obecnosti předpokládejme, že je společný soused a je společný soused . Nechť dále jsou společní sousedé a ; podle předpokladu jsou různé a zároveň různé od . Z toho už plyne, že . Ze symetrie musí platit rovnost. Kdyby sousedily, vybereme si nějaký vrchol, který nesousedí s oběma (ten musí existovat?) a použijeme tranzitivitu. Tedy je regulární. Mějme opět vrchol a jeho sousedy . Můžeme spočíst
Z toho úvahou o počítání nějak odvodíme
Nechť je matice sousednosti . Podle předpokladu a regularity grafu by mělo platit
kde je matice se samými jedničkami. Zřejmě a je diagonalizovatelná s vlastními vektory . Ze vztahu pro plyne, že a je diagonalizovatelná. je také diagonalizovatelná, neboť je symetrická, tedy . Tudíž
Víme, že má na diagonále nuly, tedy její stopa je nulová, tudíž i součet vlastních čísel. Bez újmy na obecnosti předpokládejme, že vlastní číslo je kladné, a nechť jsou počty kladných a záporných vlastních čísel . Tedy
Pokud je odmocnina racionální, potom je celá, tedy . Také
Tudíž , z čehož plyne . Tedy graf je kružnice. V tom už si podle hodnoty najdeme spor.
Poznámka. Pro nekonečné grafy věta neplatí (mohli bychom do nekonečna přidávat společné sousedy).
Domněnka: Pokud máme graf, kde mezi každými dvěma vrcholy existuje právě jedna cesta délky , potom v něm navopák nemůže existovat politik.
Cvičení. Určete, kolik členů má polynom .
Řešení.Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Něco s trojúhelníky
Pokud máme tři body v , mohou mezi nimi být vzdálenosti ? Samozřejmě: všichni známe rovnostranný trojúhelník. A co vzdálenosti ? To podle trojúhelníkové nerovnosti nejde. Známá věta sss dokazuje, že trojúhelníková nerovnost je nutná i postačující podmínka. Například kdybychom chtěli trojúhelník se stranami , uděláme přesně tohle:
Co takhle čtyři body v ? Chceme, aby mezi nimi byly vzdálenosti . (Proč jsou jenom čtyři??? Nikdo neví.) Kdybychom chtěli, aby byly vzdálenosti a všechny ostatní , tak to nepůjde, přestože každá stěna splňuje trojúhelníkovou nerovnost.
Lemma. Matice je symetrická a pozitivně semidefinitní právě tehdy, pokud existuje matice taková, že .
Důkaz.
Pozitivní semidefinitnost:
Symetričnost:
Již víme, že matici dokážeme ortogonálně diagonalizovat:
Potom stačí vzít .
Věta. Nechť je symetrická matice s nulovou diagonálou indexovaná od nuly. Potom existují body takové, že právě tehdy, pokud matice
je pozitivně semidefinitní.
Důkaz.
Odvodíme si
Zvolíme-li , máme
Je-li pozitivně definitní, potom podle lemmatu . Zvolme . Dosazením nějak zjistíme, že to funguje.
Příklad. Mějme matici
K ní si spočteme
Mohli bychom pomocí Sylvestera zkontrolovat, že je pozitivně semidefinitní, ale stejně budeme počítat vlastní čísla, takže to nemá smysl.
Ortonormální vlastní vektory jsou:
Máme tedy
Spočteme si
Ze sloupců matice si uděláme body a máme hotovo.
Cvičení. Najděte body , jejichž vzdálenosti splňují
Řešení.Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Algebraické identity a cirkulační determinant
Definice. Algebraická identita je vzorec jako například
nebo
Příklad. Vezměme cirkulační determinant řádu 3:
Spočtěme ho nejprve pomocí Sarusova pravidla:
a poté pomocí Lagrangeova pravidla:
Tím jsme získali algebraickou identitu.
Příklad. Co takhle cirkulační determinant řádu 4?
Příklad. Co když do cirkulačního determinantu dosadíme za některá písmena nuly?
Příklad.
Definice. Nechť je těleso. Kroneckerův součin matic je
Příklad.
Cvičení. Najděte explicitní vyjádření pro .
Řešení.Toto řešení bylo schováno, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a řešení vás zajímá, kontaktujte mě.
Věta. Nechť . Potom
Důkaz.Tento důkaz byl schován, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a důkaz vás zajímá, kontaktujte mě.
Věta. Nechť jsou regulární. Potom .
Důkaz.
Věta. Nechť . Potom
.
Důkaz. Nechť jsou Jordanovy tvary. Potom podle předchozích vět
Kroneckerův součin horních trojúhelníkových matic je zřejmě horní trojúhelníková matice. Tedy pokud jsou vlastní čísla , potom
Věta.
Důkaz. Použijeme předchozí větu na .
Wythoffova hra
Mějme následující hru pro dva hráče: Ve dvou miskách je nějaký počet sirek (ne nutně stejný). Hráč na tahu může buď odebrat několik sirek z jedné misky, nebo odebrat stejný počet sirek s obou misek. Vyhrává ten, kdo odebere všechny zbývající sirky.
Věta. Množina všech prohrávajících pozic ve Wythoffově hře je
kde posloupnosti jsou definovány rekurentně:
Důkaz. Nejprve dokažme, že z žádné pozice z se nelze dostat do jiné pozice z . Dolů a doleva to nepůjde, protože souřadnice, která zůstane stejná, se nemohla už v posloupnosti vyskytnout. Diagonálně nějak využijeme toho, že . Nyní dokážeme, že z každé pozice , která není z , se jde dostat do nějaké pozice z . Pokud , půjdeme do . Pokud ne, potom bez újmy na obecnosti a nějak najdeme takové, že se dostaneme do .
Věta.
kde jsou rostoucí posloupnosti přirozených čísel, jejichž rozvoj ve Fibonacciho soustavě končí sudým/lichým počtem nul. Zároveň platí
Cvičení. Dokažte, že každá posloupnost , která neobsahuje dvě jedničky po sobě, je hladovým Fibonacciho rozvojem nějakého přirozeného čísla.
Důkaz.Tento důkaz byl schován, aby se zabránilo podvádění v domácích úkolech. Pokud zrovna nemáte zapsaný tento předmět a důkaz vás zajímá, kontaktujte mě.
Příklad. Je výherní pozice? Pokud ano, co máme hrát?
Řešení.
Pozice zjevně nejde vyjádřit ve zmíněném tvaru, tudíž je výherní. Máme
Tato čísla nefungují, protože jsou větší. Z nějakého důvodu vezmeme
Z obou misek odebereme sirek, tedy se přesuneme do .
Diferenční a sumační počet
Máme operátor , který každé funkci přiřadí její derivaci. Zkusme najít diskrétní analogii.
Definice. Nechť je množina uzavřená na přičtení . Operátor diferencování je operátor definovaný jako
Operátor posunutí je
Věta (linearita diference).
Důkaz. Triviální.
Věta (diference součinu).
Důkaz.
Věta (diference podílu).
Důkaz.
Definice. Padající faktoriál je
Věta.
Věta (diference padajícího faktoriálu).
Věta (pevný bod diference).
Důkaz. Triviální.
Věta (diference sinu).
Definice. Operátor neurčité sumace je operátor takový, že
Definice. Operátor určité sumace je operátor definovaný jako
Věta (základní věta sumačního počtu). Nechť . Potom
Důkaz.
Pomocí sumačního počtu se dají snadno počítat sumy polynomů. Stačí polynom vyjádřit v bázi sestávající z padajících faktoriálů a sesumit po složkách.
Příklad.
Příklad.
Věta (sumace per partes).
Příklad.
Poznámka. Na rozdíl od integrálu se dvě různé neurčité sumace nemusí lišit jen o konstantu. Například může být libovolná funkce s periodou . Pro posloupnosti už to však platí.
Definice. Záporný padající faktoriál je dán vztahem
Poznámka. Předchozí věty o padajícím faktoriálu stále platí.
Příklad.
Věta.
Důkaz. Plyne přímo ze vztahu a binomické věty.
Věta.
Důkaz. Plyne přímo ze vztahu a binomické věty.
Definice. Newtonův polynom (jakási analogie MacLaurinova polynomu) funkce je
Věta.
Důkaz. Analogicky jako u Taylorova polynomu.
Věta. Newtonův polynom „dobře aproximuje“ funkci:
Důkaz.
Definice. Newtonova řada (analogie Maclaurinovy řady) funkce je
Věta.
Důkaz. Plyne z Maclaurinovy řady funkce .
Cvičení (Kordiemského nevyhnutelný zbytek). Mějme čtyřciferné číslo, které nemá všechny číslice stejné. Seřadíme číslice sestupně a odečteme je seřazené vzestupně. Dokažte, že opakováním tohoto postupu vždy dojdeme k číslu . Jak to bude v jiných soustavách?