Poznámky z cvičení VOAF

Organizace

Sbírka příkladů na stránce Schmidta

2 písemky po 4 příkladech, alespoň 5 bodů

Matematický aparát

Střední hodnoty

Komplexní čísla

Věta (Vlastnosti komplexních čísel).

Struna

L+(geometrickyˊ parametr: deˊlka struny) f:0,L ψ:0,L× T+(fyzikaˊlnıˊ parametr: napeˇtıˊ struny) ρ+(fyzikaˊlnıˊ parametr: hustota struny)

Pevné konce

t:ψ(0,t)=ψ(L,t)=0

Volné konce

Fourierova řada

f: s periodou 2L fF(z)a02+m=1(amcos(mπz2)+bmsin(mπz2)) am1LLLf(z)cos(mπzL)dz bm1LLLf(z)sin(mπzL)dz

Hustota energie

Definice (hustoty energie). ετ+uρ2(ψt)2+T2(ψz)2
Definice (energie úseku). Ez1,z2z1z2εdz
Definice (toku energie). STψtψz
Definice (impedance). ZTρ

Fourierova transformace

Něco jako spojitá verze Fourierovy řady

f: f(t)=0(A(ω)cos(ωt)+B(ω)sin(ωt))dω A(ω)1πf(t)cos(ωt)dt B(ω)1πf(t)sin(ωt)dt ψ(z,t)f(tr(z,t))

Opét pokud je funkce sudá/lichá, můžeme si ušetřit práci a nepočítat B(ω), respektive A(ω)

Další veličiny, protože veličin není nikdy dost

Definice. Disperzní vztah ω(k) udává přípustné kombinace ω,k.
Definice. Fázová rychlost je rychlost samotné vlny: vφωk
Definice. Grupová rychlost je rychlost obálky: vgdωdk
Definice (indexu lomu). ncvφ

Matice přechodu

Viz přednáška

Polarizace

Pro světlo šířící se ve směru z máme

E(t)=(Ex0cos(ωt+φ1)Ey0cos(ωt+φ2))

Označme δφφ1φ2. Bez újmy na obecnosti δφ[0,2π).

Definice. Světlo je lineárně polarizované, pokud projekce grafu E(t) do roviny xy je úsečka, tedy δφ{0,π}.
Definice. Světlo je kruhově polarizované, pokud projekce grafu E(t) do roviny xy je kružnice, tedy δφ{π2,3π2}.

Polarizaci můžeme měnit pomocí těchto světelných prvků:

Polarizátor (charakterizovaný vektorem n)
𝐏n(nx2nxnynxnyny2) Eout=(Einn)n=𝐏nEin
Vlnová destička (charakterizovaná vektory n1,2)
Ein(t)E1n1cos(ωt+φ1)+E2n2cos(ωt+φ2) Eout(t)=E1n1cos(ωt+φ1+Δφ)+E2n2cos(ωt+φ2)

Test

Příklady 9.2, 9.5, 9.6, 9.8 nebudou v testu!

Něco jako 9.9 a 11.1 bude v testu!

Difrakce

Máme difrakční mřížku a stínítko

Poloha interferenčních maxim: sin(θm)=mλd

Řešení (11.6 obdélníkový otvor). E(x,y)=E0Rexp(i(ωtkR))Bexp(ikR(xX+yY))dXdY=E0Rexp(i(ωtkR))a2a2dX(exp(ikRxX)b2b2dYexp(ikRyY))=FubiniE0Rexp(i(ωtkR))(a2a2dXexp(ikRxX))(b2b2dYexp(ikRyY))=E0Rexp(i(ωtkR))[exp(ikRxX)ikRx]a2a2[exp(ikRyY)ikRy]b2b2=E0Rexp(i(ωtkR))R24k2xy(exp(ikRxa2)exp(ikRxa2)2i)(exp(ikRyb2)exp(ikRyb2)2i)=E0Rexp(i(ωtkR))R24k2xysin(kax2R)sin(kby2R)absin(kax2R)kax2Rsin(kby2R)kby2R